Škoda lásky v liverpoolském přístavišti
Jan Martínek se narodil 15. srpna 1921 v Návsí u Jablůnkova. Oblast připadla v důsledku mnichovského diktátu v roce 1938 Polsku a obyvatelé české národnosti čelili represím ze strany Poláků. O rok později, kdy území zabralo nacistické Německo, byl Jan i jeho sestra odeslán na nucenou práci do Německa. Nejdříve pracoval na statku severně od Berlína a později blíže k domovu v městě Gleiwitz (dnes Gliwice v Polsku). Rodiče pamětníka podepsali tzv. listinu Deutsche Volkliste a stali se tak říšskými občany. Jan Martínek obdržel povolávací rozkaz k nástupu do wehrmachtu. Kvůli srdeční vadě jej určili jako řidiče nákladního vozu. Nejprve odklízel následky po bombardování v Hamburku a později byl poslán do střední Francie, kde se v létě roku 1944 během bojového střetu se spojenci odhodlal k útěku. Po zajetí a výsleších v Neapoli putoval lodí do Velké Británie. Absolvoval výcvik u tankového praporu a zažil osobně setkání Edvarda Beneše a Jana Masaryka s vojáky. V závěru války zasáhl do obléhání města Dunkerque. Po návratu do Československa odešel z armády 23. prosince 1945.