Maminka mě neměla čím nakojit, ztratila mateřské mléko poté, co nás deportovali do Bărăganu
Stáhnout obrázek
Václav Merhaut se narodil 27. března 1951 v české vesnici Gerník v rumunském Banátu jako prvorozený syn Karla a Anny Merhautových. Rodina obhospodařovala jen několik hektarů málo úrodné půdy. V podzimních měsících roku 1951 byli dodatečně deportováni Komunistickou stranou Rumunska do oblasti Bărăgan východně od Bukurešti, kam bylo přemístěno více než 40 000 obyvatel rumunsko-jugoslávského pohraničí, včetně desítek banátských Čechů. Vysídlené rodiny, označené aparátem za státní nepřátele, byly umístěny v rozlehlých polích poblíž města Călărași. Žili zde v nuzných podmínkách a postupně zde vybudovali vesnici Ezeru (Cacomeanca Nouă). Merhautovi spolu s rodinou Cizlerovou z Gerníku bydleli nejprve v zemljance a později v chatrči z truploviny. Rodiče pamětníka stejně jako ostatní vysídlenci vykonávali nucenou manuální práci pro státní podniky a statky, matka vážně onemocněla a otec narukoval do rumunské armády. Merhautovi se, na rozdíl od ostatních rodin z Gerníku, mohli z deportace vrátit zřejmě již během roku 1955. V Gerníku a ve vedlejší vesnici Padina Matei dokončil pamětník školu a začal pracovat jako zedník. Vojenskou službu absolvoval jako stráž věznice s politickými vězni na začátku 70. let. Později pracoval v uhelných dolech a hospodařil. Za deportaci do Bărăganu ho stát po roce 1989 finančně odškodnil a od roku 1993 žije v České republice. V době natáčení žil na Plzeňsku (prosinec 2023).
