Většina lidí, co dělali počítače, byli mými žáky
Jiří Mikuláš se narodil 2. srpna 1930 v Praze do rodiny se silnými sokolskými tradicemi. Maminka Božena i obě sestry Zlaťa a Jarmila byly Sokolu oddané cvičitelky a organizátorky, Jiří během Všesokolského sletu 1948 pracoval v Rozhlasovém odboru české obce sokolské. V závěrečných dnech války byl Němci málem dvakrát zastřelen. Od dětství ho zajímalo, jak jsou věci konstruované a technicky provedené: vystudoval Elektro-fakultu ČVUT v Praze a šťastnou náhodou se po promoci dostal jako asistent na nově otevřenou Vysokou školu železniční. Když se škola přemístila do Žiliny, zůstal v Praze a pokračoval ve výuce na Strojní fakultě ČVUT. V té době se začal zajímat o počítače, pracoval na sovětském URALu1 a spolupřeložil dvě knihy o počítačích z ruštiny. Několikrát ho okresní výbor strany chtěl propustit ze školy, jedním z důvodů byla emigrace jeho sestry v roce 1948. Na počátku 60. let se mu podařilo získat místo v Kancelářských strojích n. p., kde měl možnost proniknout hlouběji do výpočetní techniky. Dvakrát se dostal na odborné školení do Anglie, kromě toho i do Francie a SSSR. Stal se předním odborníkem, mj. přeprogramoval software počítače Elliott do češtiny včetně diakritiky. Za normalizace měl opět problémy s režimem, ale jako expert na výuku funkce a využití počítačů mohl nakonec vést kurzy pro studenty i veřejnost. V oboru výpočetní techniky byl aktivní až do pozdního věku.