Estébáci kamaráda seřezali tak, že mu zlomili ruku. Já se skulil do klubíčka, takže všechno odnesla páteř
Petr Náhlík se narodil 10. srpna 1961 v Plzni. Jeho otec Josef Náhlík pracoval jako učitel českého jazyka a dějepisu. Maminka Miluška Náhlíková, dívčím jménem Karhanová, byla zaměstnána jako technická úřednice u podniku Pozemní stavby. Byla jednou z těch, co se zasloužili o obnovu skautu v roce 1968. Tehdy se i Petr Náhlík stal členem skautského oddílu Žlutá střela. Po opětovném zrušení skautingu v roce 1970 byl členem turistického oddílu Jižní kříž, vedeného bývalým skautským vedoucím Janem „Akélou“ Kacerovským, po jeho odstavení byl členem oddílu Peřej pod hlavičkou Svazu pro ochranu přírody a krajiny (TIS). Byl ovlivněn skautskou a woodcrafterskou výchovou. Kvůli matčině činnosti ve skautu nebyl přijat na stavební průmyslovou školu. V letech 1976 až 1977 se v Horních Počernicích učil zedníkem. Tím získal „dělnický“ kádrový profil a mohl být po roce přijat na SPŠ stavební v Plzni, po níž vystudoval Fakultu stavební ČVUT v Praze. V roce 1984 se oženil s Věrou „Strunkou“ Náhlíkovou, rozenou Rudolfovou, se kterou vychoval tři děti. Do roku 1990 pracoval jako geodet a vedoucí projektant Střediska železniční geodézie ČSD v Plzni. Do roku 1989 publikoval v samizdatu, s manželkou a kamarády vydávali zejména samizdatové časopisy a sborníky, zároveň publikovali a rozmnožovali řadu děl zakázaných autorů. V letech 1988–1989 se spolu s manželkou Věrou účastnil protirežimních demonstrací v Praze a v Plzni. Za přípravu demonstrace 6. května 1989 a demonstrace 28. října 1989 v Plzni byl 48 hodin vězněn ve věznici Vykmanov. Po zásahu Státní bezpečnosti (StB) a Sboru národní bezpečnosti (SNB) na demonstraci 17. listopadu 1989 v Praze skončil kvůli zranění páteře v několikatýdenní pracovní neschopnosti. Od roku 1990 publikoval i v oficiálním tisku a angažoval se v neziskovém sektoru. Od roku 1990 působí jako komunální politik v Plzni. V době natáčení (2023) žil s manželkou v Plzni.