Kdo způsobil smrt docenta Jedličky?
Rudolf Jiříček se narodil 30. ledna 1934 v Jezdovicích. Jeho tatínek byl zaměstnán v Baťových závodech ve Zlíně, bohužel v době hospodářské krize přišel o práci a rodina se přestěhovala do Mikulčic u Hodonína. Strávil tam i konec druhé světové války a zažil bombardování Mikulčic a Hodonína spojeneckými vojsky. Od mládí se zajímal o přírodní vědy, hlavně o archeologii a paleontologii. Během studia na gymnáziu projezdil na kole velkou část České a Slovenské republiky a podařilo se mu nashromáždit bohatou sbírku artefaktů i zkamenělin. Jeho zájem o horniny nakonec zvítězil a pamětník vystudoval geologii na Masarykově univerzitě v Brně. V roce 1957 se začala o fakultu, na které pracoval jako asistent, zajímat Státní bezpečnost. Vyvrcholilo to v roce 1958 náhlou, předčasnou smrtí docenta Jedličky. Rudolf Jiříček se od té doby dostal rovněž do hledáčku StB, protože byl svědkem skonu svého kolegy a veřejně protestoval proti nátlaku, který na něj Státní bezpečnost vyvíjela. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat, bylo mu vyhrožováno uranovými doly a musel opustit zaměstnání na fakultě. Před komunistickou represí se na několik let uchýlil do Francie, kde získal na pařížské Sorbonně doktorát. Přemýšlel tehdy o emigraci, ale nakonec se v roce 1970 rozhodl pro návrat do Čech kvůli svým starým rodičům. Poté působil sedm let na Slovensku v podniku Nafta Gbely v mikropaleontologické laboratoři. I tam si ho však StB našla a pravidelně ho vyslýchala; neunikli tomu ani jeho zahraniční spolupracovníci. Neúspěšně se pokoušel předložit svoji kandidátskou práci, Komunistická strana Československa ji nedoporučila k obhajobě, za své politické názory měl rovněž zákaz publikování odborných prací. Po roce 1989 vstoupil do Občanského fóra a v jeho vedení v Hodoníně aktivně působil. V roce 1991 se podílel na soupisu podniků hodonínského okresu pro potřeby vlády. Od devadesátých let se pamětník věnuje ekologické činnosti a vydal knihu Paměti národa z pohledu Masarykova kraje Hodonínska.
