Mohl jsem celý život pracovat u lopaty, ale jsem šťastný, že jsem se dočkal svobodných poměrů a dělal to, k čemu jsem obdarovaný
Antonín Plachý se narodil 10. března 1956 v evangelické rodině v Opavě. Otec, vyučený kuchař, byl aktivní člen opavského sboru Českobratrské církve evangelické (ČCE). Dělal kostelníka, kurátora a laického kazatele. Antonín se vyučil silničářem-strojařem a skoro třicet let se živil jako dělník v podniku Silnice Ostrava. Jako mladík se účastnil brigád a mezinárodního setkávání křesťanské mládeže v Travné v Rychlebských horách. Stýkal se s lidmi z křesťanského disentu. V létě roku 1989 šířil petici Několik vět. Po pádu totality začal pracovat v sociálních službách. V Opavě stál u vzniku jednoho z prvních azylových domů pro bezdomovce v Československu a stal se jeho dlouholetým ředitelem. Spoluzakládal Sdružení azylových domů, byl inspektorem kvality sociálních služeb. Získal ocenění Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové. Od mládí se angažoval v českobratrské církvi, například v rámci poradních odborů synodní rady.