Nechtěla bych to zažít znovu, to bych snad raději umřela
Anna Šipošová, za svobodna Lacková, se narodila roku 1938 ve vesnici Ladce u Považské Bystrice na Slovensku jako nejstarší ze tří dětí do romské rodiny. V době Slovenského národního povstání obyvatelé obce Ladce podporovali partyzány v okolních horách. V Horních Ladcích 14. dubna 1945 vypálili Němci třicet domů. Dne 16. dubna zastřelili na dvoře cementárny devatenáct mužů. Dědečkovi Anny se podařilo uprchnout. Celá rodina se po těchto událostech rozhodla přestěhovat k prarodičům z otcovy strany do Bolešova, vsi na břehu řeky Váh. Později Annina otce a strýce odvedli a zavřeli do pracovního tábora do kamenolomu v Dubnici. Po válce nebyla v Bolešově práce, a proto se rodina rozhodla k odchodu na Moravu. Ke stěhování do Nového Jičína přispěla i špatná bytová situace rodiny. Na Moravě začala chodit Anna do školy. Zde se také vdala a vychovala čtyři děti. Později se její otec rozhodl přestěhovat za prací do Ústí nad Labem, kde se zabýval romskou otázkou. Anna Šipošová se svým manželem a dětmi nakonec také přijela na sever Čech, kde žije dodnes.