Hildegarda Návratová

* 1930

  • „Bylo to takové rušné, protože němečtí vojáci se pořád střídali a v dědině jich bylo pořád plno. Člověk to nějak nebral, jenom že je to nutnost, že se to musí přežít. Němci s námi jednali slušně. Z Rusů jsme ale měli hrozný strach. To už se každý třásl. Hodně se o tom mluvilo, co se děje a co Rusi dělají. Takže ta propaganda žila. Pak už to začalo být horší. Všude bylo plno raněných. Na vozech to vozili na hřbitov. To už se těžko prožívalo.“

  • „To byl takový jednodenní průtah. Tanky se honily jeden přes druhý, ale potom ještě pár dní před koncem přišla taková smršť. První zásah byl do naší stodoly a půlka stodoly spadla. U sousedů tam navrchu, u sedláků, tam byla jedna mrtvá holka, trochu mladší než já. Na návsi byli tři mrtví. Bylo asi sedm mrtvých na jeden zátah. U nás jeden německý voják ležel pod stodolou na zahradě a přišel o sluch. Jinak se tam nic nedělo. Jenom přes válku k nám přišla teta z Darkoviček se čtyřmi holkami a pátou od sousedů. Přišly se všemi zvířaty. Měly větší hospodářství, tak převezly tři krávy, ovce a tu drobotinu. Byly tu přes to období.“

  • „Přišla domobrana a myslím, že byli ještě horší než Rusové. Lidé se uvolnili, že je po všem a že je klid, ale nebyl, protože zase chodila domobrana. Kradli, loupili a udávali. Brali také dobytek, který tu ještě zbyl.“

  • „Maminka to odnesla zdravím. Trápilo ji to tak. Nějak se s tím nemohla smířit, ale přežila to. Ona byla silná žena. V noci, když se probudila, tak jen nahlas plakala. Co s těmi dětmi bude. Hrozně to působí na psychiku.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Ludgeřovice, 09.01.2014

    (audio)
    délka: 01:12:20
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 2

    Ludgeřovice, 17.01.2014

    (audio)
    délka: 20:34
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Čtyři bratři ve wehrmachtu

Hildegarda Návratová
Hildegarda Návratová
zdroj: archiv pamětnice

Hildegarda Návratová, rodným příjmením Drzewjanová, se narodila 29. června 1930 rodičům Josefovi a Marii v Ludgeřovicích. Tak jako naprostá většina místních obyvatel se její rodiče hlásili k národnostní skupině Moravců, kteří mluvili charakteristickou řečí ovlivněnou skoro dvěma sty lety života v Prusku. Celé Hlučínsko a s ním i Ludgeřovice totiž byly k Československu připojeny až po Versailleské mírové smlouvě v lednu roku 1920. Po mnichovské dohodě bylo Hlučínsko na rozdíl od ostatních zabraných pohraničních oblastí přičleněno přímo k třetí říši a místní muži tak podléhali německé branné povinnosti. Někdy v tomto období si členové rodiny změnili příjmení ze slovansky znějícího Drzewjan na Dinter, protože kvůli tomu měli potíže s německými úřady. Za druhé světové války tak museli do wehrmachtu narukovat čtyři Hildegardini bratři. Prošli různými frontami i zajateckými tábory a domů se až několik měsíců po válce vrátili tři z nich. Nejmladší Rudolf padl v březnu 1945 u Gdaňska. V Ludgeřovicích Hildegarda prožila na konci války boje mezi Rudou armádou a německými vojáky, které stály životy několika obyvatel obce a jedna z pum také zničila rodinnou stodolu. Hildegarda také vzpomíná na rabování členů revolučních gard, kteří z obce odtáhli několik mužů do nechvalně proslulého internačního tábora Hanke v Ostravě. V roce 1951 se Hildegarda provdala za Alfonse Návrata pocházejícího z vedlejších Markvartovic. I jeho tři bratři museli za druhé světové války narukovat do wehrmachtu a dva z nich se domů již nikdy nevrátili. V roce 1983 pak Hildegardě Návratové emigroval syn do Spolkové republiky Německo. Znovu se mohli setkat až po pádu komunistického režimu. V roce 2014, v době pořízení rozhovoru, bydlela Hildegarda Návratová se svým manželem stále ve svém rodném domě v Ludgeřovicích.