Většina našich příbuzných i známých po válce zmizela

Stáhnout obrázek
Narodila se jako Erika Lischke 18. června 1939 do německé rodiny žijící v Děčíně, který se tehdy nazýval Tetschen a za války se stal součástí nacistické Německé říše. Její tatínek Hermann Lischke bojoval v první světové válce v řadách československých legionářů a díky vyššímu věku se vyhnul odvedení do německé armády. Byl antifašista a rodina proto nemusela do odsunu a mohla zůstat v Děčíně. Erika se musela před nástupem do první třídy v roce 1946 rychle naučit česky a také si změnit příjmení z Lischke na Lischková. V Děčíně vystudovala s výborným prospěchem jedenáctiletku a po ní Vysokou školu ekonomickou v Praze. Po promoci následovala svého manžela Karla Bahníka do Ústí nad Labem, kam dostal umístěnku. Pracovala jako průvodkyně Čedoku a po narození dcer v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody, později v Československé státní bance. Přispívala do časopisu pro německou menšinu Prager Volkszeitung. Ve svých článcích psala také o pozapomenutém a antifašistickém spolku Naturfreunde (Přátelé přírody), jehož nadšenou členkou byla její maminka Frieda. Svědectví pamětnice bylo zdokumentováno díky podpoře Statutárního města Ústí nad Labem.