Nejhorší bylo procházet prázdnou a tichou tiskárnou bez strojů
Stáhnout obrázek
Vít Vokolek se narodil 28. května 1936 v Pardubicích a pochází z uměleckého rodu Vokolkových – pardubických tiskařů a nakladatelů. Jeho otec Vlastimil se stal od 30. let spolumajitelem tiskárny a tehdy změnila svůj název na „V. Vokolek a syn“. Po boku otce navštěvoval řadu významných československých umělců 20. století. V době druhé světové války prožil pamětník bombardování Pardubic – před náletem v červenci 1944 se ukrývali ve sklepení tiskárny spolu s rodinným přítelem opatem Anastázem Opaskem. Pamětníkova plánovaná zahraniční studia přerušil komunistický převrat, který nepřežila ani tiskárna – stroje i vybavení nařídili komunisté zničit. Po tomto hrozivém zážitku Vítův dědeček Václav Vokolek prodělal srdeční infarkt, kterému podlehl. Komunistická perzekuce Vokolkových pokračovala dál – Vlastimil nesměl tisknout ani vydávat; nikdo z rodiny nemohl být v Pardubicích zaměstnán; cenzuře podlehly fonetické básně strýce Vojmíra. V listopadu 1960 pamětníkova matka Helena tragicky zahynula při železniční nehodě u Stéblové. Za nevyjasněných okolností se Vít Vokolek dostal na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studoval v letech 1954 až 1958. Jako kluk miloval příběhy dávných předkolumbijských civilizací, nakonec ale skončil u evropské doby bronzové. Rodilý Pardubák a průkopník ve svém oboru Vít Vokolek začínal s archeologií ve svých 14 letech a od té doby má na kontě desítky výzkumů pravěkých sídlišť a pohřebišť ve východních Čechách. Od devadesátých let byl pak Vít Vokolek zaměstnán v Národním muzeu. V současné době (2021) žije i nadále v Pardubicích, je archeologem v penzi a stále se aktivně účastní nových výzkumů, při kterých předává své zkušenosti mladším kolegům.
