Ing. Libor Novák

* 1958

  • „Na schůzích Občanského fóra, které probíhaly i mimo tyto prostory, velmi často i ve Špalíčku, jsme se zapojili už jako čerství poslanci. Připravovaly se návrhy usnesení nebo změn zákonů, které opravdu zákonně potvrdí odebrání moci bolševikovi a zrušení vedoucí úlohy. To byl článek, nějaké číslo nebo paragraf ústavy, což bylo jedno z nejvýznamnějších ustanovení, které bylo třeba z ústavy vyndat. Pracovali jsme na přípravě dokumentů. Protože do té doby připravovali dokumenty partajníci, ať už nějaký komitét nebo z partajního rozkazu pracovníci České národní rady. Ale teď jsme dokumenty museli připravit my. V České národní radě pracovali ve velké většině lidé loajální režimu, ale jak se později ukázalo, ne všichni byli takoví. K mému údivu se ukázalo, že pracovníci České národní rady, pokud mohu mluvit o této instituci, byli především docela dobří úředníci. A mnozí, stejně jako ve firmách, ve fabrikách, v závodech, v podnicích velmi uvítali, že došlo ke změně a že tam přišel někdo jiný, než úřadující bolševik. To na mě velmi silně zapůsobilo.“

  • „Jedu na kole od našeho domu, kde jsme žili, kde jsem vyrůstal, ujedu pět set metrů, jsem na pravoúhlé křižovatce, zahnu doleva a tam tank, který na mě míří. Nevím, který to byl den po 21. srpnu, druhý nebo třetí. Kdy přesně dorazila do Trutnova okupační vojska, to si nepamatuju, který to byl den nebo hodina. Ale v tu chvíli mi proběhlo veškeré vyprávění mojí babičky a dědy o druhé světové válce, o bombardování Neratovic spojeneckými vojsky, o tom, kdo z rodin kde zemřel, které německé rodiny přišly o otce, strýce a bratry, protože narukovali do hitlerovských vojsk, vybavil jsem si všechnu smrt a děsy spojené s válečným stavem a v tom kratičkém okamžiku mi proběhly hlavou. Proběhla mi smrt. Tank střelí a já nejsem. Ve mně by se krve nedořezal. Ovlivnilo to veškeré moje další myšlení a pocity, zejména bezprostřední – ten den, další den, další týden a vlastně už navždycky.“

  • „Na jedné straně bolševici a na jedné straně my. Byl tam Pavel Pokorný, Petr Vyhnálek, Aleš Bouda, myslím, že Radek Langhammer, Vilém Čermák, pokud si zhruba vzpomínám, bolševici včetně předsedkyně partaje. Vedly se řeči. Co máme za požadavky – měli jsme je písemně vypracované – a oni na to něco říkali. Pro mě to bylo celé takové šedé. Bolševickému slovníku jsem nehověl a ani nechtěl hovět. Bolševická předsedkyně tehdy řekla, že pro další jednání mají následující podmínky. Je lhostejno, jestli potom, co je přednesla, nebo předtím, než je přednesla, jsem si říkal, že je potřeba té debatě dát nějaký rámec. Vstal jsem, praštil jsem do stolu a řekl jsem jí, že pokud si to ještě neuvědomila, tak jednání probíhá trošku jinak, že tady jsme my, kteří klademe podmínky pro budoucí dění. Oživilo to naše jednání, pak se to uzavřelo. Na náměstí, což bylo kousek od místa, kde jsme jednali, na partajním sekretariátu, na nás čekali lidi. Přišli jsme tam a spontánně mi řekli: ,Řekni, co se tam odehrávalo.' Asi proto, že jsem jako tupý inženýr, jak já s oblibou střílím do vlastních řad, začal se strukturovaným myšlením a silným hlasem. Vylezl jsem na kašnu a s ironií mě vlastní jsem imitoval Klementa Gottwalda, který se právě vrátil z hradu. Řekl jsem, že jednání lze popsat velmi jednoduše a stručně: ,Probíhalo to tak, že my o koze a oni o voze.' To už jsem se asi opravdu stal veřejným představitelem té doby.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Hradec Králové, 12.09.2023

    (audio)
    délka: 02:55:02
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Královehradecký kraj
  • 2

    Hradec Králové, 21.11.2023

    (audio)
    délka: 01:51:57
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Královehradecký kraj
  • 3

    Hradec Králové, 15.12.2023

    (audio)
    délka: 01:50:49
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Podmínky si tady klademe my, oznámil komunistům a bouchl do stolu

Novomanželé Anna a Libor Novákovi, Trutnov v lednu 1981
Novomanželé Anna a Libor Novákovi, Trutnov v lednu 1981
zdroj: Archiv pamětníka

Libor Novák se narodil 2. března 1958 v Trutnově. Dětství prožil v Poříčí, tatínek pracoval v místní elektrárně a maminka byla porodní asistentka. Po základní škole studoval na gymnáziu v Trutnově. Místo pionýra se stal v roce 1964 členem tábornického oddílu mládeže vedeného ve skautském stylu. Na gymnáziu s kamarády založili hudební skupinu Bubáci. Maturoval v roce 1977 a studovat mu dovolili jen na určitých vysokých školách, ze kterých zvolil elektrotechnickou fakultu ČVUT. V roce 1981 se oženil a postupně se mu narodily dvě dcery. Promoval v roce 1982 a poté nastoupil na vojenskou akademii do Brna. Odjel na misi do Libye, kde tlumočil při výuce elektrotechniky u kadetů. V roce 1983 začal pracovat v podniku ZPA v Trutnově. V listopadu 1989 připravoval generální stávku v Trutnově a stal se předsedou stávkového výboru. Byl předsedou Občanského fóra okresu Trutnov. V roce 1990 ho kooptovali do České národní rady, kde působil ve výboru pro obchod a cestovní ruch. V letech 1992 až 1996 byl poslancem za ODS. Stal se místopředsedou rozpočtového výboru a předsedou delegace do Rady Evropy. Od roku 1996 se věnoval poradenství a pracoval v různých oborech. V roce 2023 žil v Trutnově.