Když je člověk malý, věří rodičům
Jana Pešková se narodila 28. června 1947 v Českém Krumlově do učitelské rodiny Rosínových. Oba rodiče po válce vstoupili do KSČ a až do roku 1968 byli přesvědčenými komunisty. Do svých patnácti let rodičům věřila a byla poslušnou dcerou angažovaných komunistů. Určujícím zážitkem jejího života bylo přijetí na Střední uměleckoprůmyslovou školu v Bechyni v roce 1962, kde se dostala do úplně odlišného prostředí. Na škole se setkala s opozičně smýšlejícími lidmi, většina studentů byla z Prahy. Během studia začala o komunistickém režimu v Československu přemýšlet jinak než rodiče a dostala se do opozice. V květnu 1968 získala tzv. řemeslné povolení a otevřela si první soukromou dílnu v Českém Krumlově, kde vyráběla keramiku. Popisuje, jak ji místní včetně oficiálních míst (ONV) v její práci podporovali a jak jí fandili. Soukromou dílnu měla až do poloviny sedmdesátých let, kdy se seznámila s Petrem Peškem, neoblíbeným českokrumlovským památkářem. Od chvíle, kdy spolu začali spolupracovat na keramickém modelu města (1977 až 1984) a později i žít, pocítila nepřízeň z oficiálních míst a o řemeslné povolení přišla. Od konce sedmdesátých let pracovala na volné noze. Stále vyráběla keramiku, věnovala se malbě – zejména technice akvarelu – a zkoumala možnosti využití keramiky v oboru památkové peče. V roce 1989 se stala mezi prvními členkou českokrumlovského Občanského fóra a aktivně se účastnila sametové revoluce. V devadesátých letech stála u založení Střední uměleckoprůmyslové školy sv. Anežky. V roce 2024 žila se svým mužem Petrem Peškem v Českém Krumlově.