Rudolf Plzák

* 1952

  • „Moje starší dcera měla dcera problémy s dýcháním, s plícemi. Tak jako jenom abych to navázal, byla asi šest neděl v rekreačním horském zařízení někde v Beskydech ve Vidnavě, a když jí tam odsud propouštěli, tak řekli, že by to chtělo dostat jí někam k moři alespoň na tři neděle. Což bylo v té době naprosto nemožné! Neexistovalo, aby mě nebo mojí ženu někdo pustil do Jugoslávie, ke Středozemnímu moři nebo na Jadran. Tak nakonec jsme to museli vyřešit tak, že tam jela s naší maminkou, s babičkou, to jí tam pustili. Ale jenom jednu dceru, tu druhou už tam nepustili, a ještě my, no to bylo trapné neskutečně, opravdu to bylo hrozné, jsme museli přinést, já osobně od dvou lidí z práce, že nemám tendenci opustit Českou republiku za svojí dcerou do Jugoslávie.“

  • „Pak do toho přišel šedesátý osmý, to jsme byli na prázdninách doma, to si taky pamatuju moc dobře. Byli jsme na prázdninách, hlavně si to pamatuju proto, protože jsme nastupovali až 1. října! Prostě se nevědělo, co bude. Jestli bude armáda, nebude armáda, zruší to, nezruší to, jak je to na Slovensku… Tam byli Maďaři, tam byla maďarská armáda, v Plzni byla ruská armáda, ona tedy byla ukrajinská, ale říkalo se ruská. A druhé taky bylo, že jsme chodili a tak jsme na ně koukali, v každém lese byli, dělali nepořádek a problémy s tím byly… No, nebylo to nic hezkého, musím říct.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Příbram, 15.04.2024

    (audio)
    délka: 01:41:09
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Když jsem se chtěl věnovat výzkumu a vývoji, rudá knížka byla bohužel podmínkou

Rudolf Plzák; 1967
Rudolf Plzák; 1967
zdroj: Archiv pamětníka

Rudolf Plzák se narodil 9. května 1952 v Plzni jako mladší ze dvou bratrů, rodina žila na malém hospodářství v Koterově. Od mládí sloužil jako dobrovolný hasič, obdivoval zakázaný Skaut. Prarodičům v 50. letech hospodářství sebrali, bratr Pavel kvůli tomu nesměl na střední školu. V roce 1967 nastoupil na nově otevřenou Střední vojenskou automobilovou průmyslovou školu do Nitry, kterou úspěšně dokončil v roce 1971. V roce 1968 byl svědkem příjezdu okupačních vojsk do Plzně, kde byl v té době na prázdninách. Po absolvování střední školy ho vybrali pro studium na vojenské vysoké škole v Brně, kde promoval jako strojní inženýr tanko-automobilové dopravy. V polovině 70. let se oženil, s manželkou vychoval dvě dcery. V armádě sloužil na různých místech až do roku 2007. V průběhu let dokončil postgraduální studia v oboru logistiky, kterou pomáhal zavádět do armády na generálním štábu v Praze. Po revoluci se armáda profesionalizovala a výrazné změny se v ní udály po rozdělení Československa v lednu 1993. V roce 2024 žil v Příbrami, na své rodné Plzeňsko se stále častěji vrací.