Jitka Roubíčková

* 1948

  • „Velkou roli hrál Sokol v roce 1918, což se píše v knize o Českém Dubu, je uvedeno, že 3. listopadu 1918 se sešli na náměstí obyvatelé Českého Dubu, vedl je průvod Sokolů a na balkóně českodubské radnice se sešel výbor, ve kterém teda byl i Luďkův dědeček, pan Ludvík Roubíček, a dostali vlastně dokumenty o vzniku republiky z Turnova, protože Český Dub v té době patřil pod město Turnov jako správní okres, a byl tam čten ten nový první zákon o vzniku Československé republiky. Ten Luďkův dědeček, pan Ludvík Roubíček, pak byl zvolen do správní rady do té doby, než byly první volby, což byly v roce 1921. A tehdy se stal vlastně, jak se píše v knize, která vyšla k desátému výročí vzniku republiky, z roku 1927 je ta publikace, tak se uvádí, že byl po 257 letech první český starosta Českého Dubu."

  • „Jednou právě ta, co pracovala na letišti, tak to bylo v srpnu 68, a že jede na dovolenou, letěj letadlem a pak jsme tam tak jaksi večer, jak to je mezi nima, pokuřovaly, popíjely, balily. Oni měli objednaný taxi na čtvrtou hodinu ranní, no a odjeli, ale za chvilku se vrátili. Říkám: ,Co tady děláš, ty máš už být v letadle?!' ,No, holka, nemůžu. Letiště je zavřený, obrovský letadla tam přistávaj a vyjížděj z nich obrněný vozy.' Já jsem říkala, to sis vymyslela, to je fór jako hrom, to není možný, proč a co to znamená? A tak jsme si říkaly, co by to tak mohlo být, že bychom se zbavili komunistů, že by to byli Američani? A tak jsme tam blbly, smály jsme se tomu, no a říkaly jsme si, ne, ale to je teda divný. No a tak jsme si pustily rozhlas a teď jsme teda tomu nemohly uvěřit."

  • „A v šedesátým devátým roce v srpnu to bylo velmi smutný, velmi hrozný, protože to nás na Jungmannově náměstí, vlastně už část Národní třídy, vyháněli z té ulice milicionáři, strejcové v šedejch uniformách české národnosti, a to jsem si říkala, tak tohle je teda opravdu hrůza. Utekli jsme někam do...jak je ta zahrada, no vidíte, jak mi to vypadlo z hlavy. Františkánská. Jak my jsme tam v těch šedesátých letech teda sedávali, toho roku 67 jsem do Semaforu chodila, bylo to prostě úžasný tam těch pár let, co jsem v tý Praze byla. To jsem si vzpomněla, protože tam byl původně nejdelší dobu Semafor, sídlil v tý pasáži, jak se procházelo do Františkánské zahrady."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Liberec, 27.01.2022

    (audio)
    délka: 01:49:39
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Liberecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Z ulic nás v srpnu šedesát devět hnali Češi, strejci v šedých uniformách

Jitka Roubíčková v 80. letech
Jitka Roubíčková v 80. letech
zdroj: Archiv pamětníka

Jitka Roubíčková, za svobodna Kašparová, se narodila 30. července 1948 v Praze. S rodiči se záhy přestěhovala do východních Čech, kde strávila téměř idylické dětství. Invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 prožila v Praze, kam se vrátila na studia a za prací. V srpnu o rok později ji vyhnali z demonstrace proti okupaci čeští milicionáři. Přestěhovala se za svým budoucím manželem Luďkem Roubíčkem, umělcem mnoha profesí, do Liberce. Byli členy Hobby klubu Liberec, Luděk Roubíček vystavoval na První soukromé bytové výstavě. Vychovali tři děti, celá rodina se angažovala při vzniku a působení Létajícího divadla na kolečkách, ve kterém účinkují mimo jiné děti s postižením. V roce 2022 žila Jitka Roubíčková v Liberci. Příběh pamětnice jsme mohli zaznamenat díky podpoře Statutárního města Liberec.