Šla jsem k divadlu, protože to bylo jediné místo, kde se, byť pomocí jinotajů, dala říkat pravda
Eva Rovenská se narodila 17. prosince 1950 v Praze. Její dědeček byl řídícím učitelem, napsal kroniku. Jeho žena bohužel roku 1918 zemřela na španělskou chřipku. Nevlastním strýcem Evy byl tragicky zesnulý Jaromír Vraštil, významný ilustrátor dobrodružných knih. Druhý nevlastní strýc Josef Pešek uvězněný za činnost v protinacistickém odboji byl na cele s Juliem Fučíkem, byl vězněn v koncentračních táborech a nakonec zemřel při pochodu smrti. Také Evina maminka Libuše byla zapojena do odboje, ale přežila. U dědečka v Jílkovu mlýně byli ubytováni američtí vojáci. Maminka byla silně protikomunistického smýšlení, tatínek brzy zemřel. Doma spolu poslouchaly Svobodnou Evropu a Hlas Ameriky. Vpád vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 Eva emotivně prožívala v České Kubici. Vystudovala obor keramika na Střední stavební průmyslové škole v Plzni a při studiu docházela na divadelní školu fungující při divadle J. K. Tyla, ve kterém statovala. V roce 1974 absolvovala JAMU v Brně, následovalo její angažmá ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti. Ze vztahu s chartistou Johnem Bokem se jí 23. dubna 1975 v Plzni narodil syn Janek Rovenský, budoucí ekologický aktivista. Po epizodě u plzeňského Divadla Alfa pracovala jako učitelka v Domě dětí a mládeže. Od roku 1982 hrála v Divadle pod lampou, se kterým jezdili po republice, jelikož měli kvůli svým hrám Západočeský kraj režimem zakázaný. Přes těžkosti způsobené protirežimními názory byla nakonec přece jen přijata jako učitelka na 3. Základní uměleckou školu. V roce 2008 pracovala v divadle J. K. Tyla jako nápovědka a hrála zde i menší role. Hrála také v Divadle Dialog a Novém divadle. V Moving Station učila děti dramatickou výchovu, z toho však v době covidové pandemie sešlo.