Byl to hnus. Poučila jsem se
Božena Saláková se narodila 12. listopadu 1930 v Kvášňovicích na jižním Plzeňsku do rodiny hospodářů. Již od útlého mládí tak musela vypomáhat s prací. V roce 1939 se stala svědkem okupace zbylého území Československa německým vojskem. Krátce na to museli jako zemědělci odevzdávat část vlastní úrody. Nucené dodávky skončily s příjezdem americké armády v květnu 1945. Po válce nemohla pokračovat ve studiu, jelikož musela dále vypomáhat doma s prací. V tomto období vstoupila stejně jako značná část vrstevníků do Svazu české mládeže, který po komunistickém převratu roce 1948 organizačně splynul s Československým svazem mládeže. Ačkoliv i její rodině se nevyhnula kolektivizace zemědělství, která jim však zásadně neublížila, vstoupila v roce 1952 do Komunistické strany Československa. O rok později vešla také do služeb Veřejné bezpečnosti. V roce 1957 ale kvůli rodinným problémům rozvázala pracovní poměr a nové zaměstnání nalezla v Domově pionýrů a mládeže v Horažďovicích, kde setrvala dalších třicet let až do odchodu do důchodu v roce 1987. Mezitím ovšem byla kontaktována vojenskou kontrarozvědkou, které propůjčila místnost, jež byla využívána jako konspirační byt. Nikdy jí však z toho neplynuly žádné výhody, ani se nesetkala se žádným agentem a taktéž nepředala jakékoliv informace. Po odchodu do důchodu zůstala nadále věrná své celoživotní vášni, kterou je ochotnické divadlo v Horažďovicích, kde v roce 2022 stále žije.