Když to šlo, ráda jsem byla činná
Narodila se jako Vlasta Faltýsková 21. listopadu 1931 ve vsi Horní Čermná u Lanškrouna. Čistě česká obec připadla v září 1938 nacistickému Německu. Její otec odešel po skončení války do nedalekého Lanškrouna hlídat zajaté Němce; brutální msty, kterou zde na německém obyvatelstvu vykonal partyzánský lidový soud, se však odmítl zúčastnit. Vlasta Faltýsková již za války tajně cvičila v sokolovně v Čermné a později se v Chocni stala členkou Sokolské župy Východočeské – Pippichovy, s níž se v roce 1948 zúčastnila posledního sokolského sletu. Na přání rodičů pak nedokončila střední obchodní školu a nastoupila jako úřednice do sklofoukačské firmy Zídek v Lanškrouně. Po znárodnění firmy komunisty se v 18 letech přestěhovala do Sázavy a další práci našla v sázavských Sklárnách Kavalier. V Sázavě navázala na své předchozí sokolničení a poté, co bylo v rámci komunistických čistek vyhozeno stávající vedení, ujala se cvičení mládeže. V roce 1952 se provdala za Zdeňka Šolara, který byl za války nuceně nasazen v Německu, absolvoval zde hasičský výcvik a podílel se na hašení bombardovaných německých měst. V letech 1953–1959 žili manželé Šolarovi v pohraničí ve Vyšším Brodu, kde Zdeněk Šolar pracoval jako stavbyvedoucí na vodním díle Lipno II. Poté se vrátili do Sázavy a oba pracovali ve Sklárnách Kavalier. V roce 2023 žila Vlasta Šolarová v Sázavě.