Byl to trpký život, ale nelituji toho
Stáhnout obrázek
Veselín Starčevič se narodil 15. října 1931 v obci Meljak v Sandžaku v tehdejší Jugoslávii. Dnes je jeho rodný kraj součástí Černé Hory, a i proto byl dříve označován jako Černohorec, ačkoliv uvádí srbskou národnost. Rodina vlastnila hospodářství a otec byl současně předsedou regionální zemědělské levicově orientované strany. Veselín Starčevič začal navštěvovat obecnou školu, ale další studium přerušily válečné události. V roce 1942 byl Meljak bombardován a zásah dostal i dům Starčevičových. Pamětníkův otec působil od roku 1941 v partyzánském odboji (v Národně osvobozenecké armádě Jugoslávie) a v roce 1944 se vrátil organizovat gerilu. K partyzánským jednotkám s ním odešel ve velmi mladém věku i jeho syn Veselín, který postupně působil v V. a poté ve III. sandžacké brigádě. U partyzánů fungoval jako spojka a účastnil se bojů proti srbským četnikům a německým jednotkám v oblasti Sandžaku a srbské Užice. V lednu 1945, po osvobození Jugoslávie, odešel společně s otcem do Nového Pazaru, kde ve věznici prověřoval jídlo donášené vězněným kolaborantům. Pak odjel do Bělehradu, kde měl být zařazen do policejní nebo vojenské služby jugoslávskému státu, ale toho se odmítl zúčastnit a v roce 1946 využil nabídky Československa na přijetí a vyučení mladých Jugoslávců. Odjel do čakovické Avie a vyučil se soustružníkem. Na rozdíl od jiných se již Veselín Starčevič do Jugoslávie nevrátil a po dalším kurzu v Mariánských Lázních vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zde poté složil malý doktorát a vyučoval na vysokých školách. V současnosti (2016) žije v Praze. Veselín Starčevič zemřel 27. května 2020.
