„Mohli jsme se trochu obléct, jeli jsme auty někam za Prahu, tam jsme si asi mohli odskočit, a vezli nás do Ruzyně. Uchystali na nás takovou léčku. Pustili nás branou před síní do jízdárny, a aby to nebylo tak jednoduché, tak natáhli lano přes vchod, abychom všichni přes to padli. A nás jako mlátili. To bylo [pozn. autor – z toho důvodu], aby nás psychicky zlomili.“
„Tak jsme [pozn. autor – jeli] do toho Oranienburgu. Tam byla továrna. A jezdila kolem auta nákladní a pak se zjistilo, že tam měly výfuk z auta do toho. Ale tam nezabíjeli lidi takhle. Viděl jsem tam potom, prostě [pozn. autor – byla] pec jako na chleba a tam se to strčilo na takovém prknu. Oprátky tam byly. Tam byly vyškrábané zdi, když věšeli. Nebo když je stříleli do týla při koupání.“
„Pak [pozn. autor – jsme] byli už rozdělení do různých bloků. My jsme byli v bloku 53. Neměli jsme nic než slamníky na zemi, takže každý dostal jednu deku a leželi jsme tři na dvou slamnících přikrytí dekami takhle napříč. Doktor Machotka a Navrátil, to byli moji kumpáni. Pak nás zase rozsadili další den do určitých bloků.“
Práce osvobozovala lidi, Arbeit Macht Frei, takže on pracoval a doufal v propuštění
Karel Veselý se narodil 5. prosince 1916 v Blatné v tehdejším Československu. Otec sloužil v armádě v první světové válce a po vytvoření Československa pracoval jako adjunkt na panském dvoře v Blatné. Maminka byla v domácnosti. Pamětník absolvoval strakonické gymnázium a v roce 1935 odešel studovat medicínu na Karlovu univerzitu v Praze. V roce 1938 ještě využil možnost studentské stáže ve Francii, ze které se o rok později vrátil. Krátce nato byl ve Švehlově koleji dne 17. listopadu 1939 zatčen, společně s dalšími vysokoškolskými studenty krátce zadržován v ruzyňské jízdárně a poté transportován do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde byl vězněn až do 19. ledna 1942. Po propuštění nastoupil jako laborant do strakonické nemocnice. V roce 1945 aktivně působil ve Škvořeticích v organizaci Niva, která byla součástí odbojové organizace Předvoj, a v jižních Čechách zažil i osvobození americkou armádou. Po válce úspěšně dokončil studium medicíny, přestěhoval se do Prahy a v roce 1946 nastoupil na interní kliniku, kde působil až do roku 1954. Poté pracoval v Hodoníně a v roce 1960 se vrátil do Prahy a působil v Krči. V roce 2015 žil osmadevadesátiletý Karel Veselý v Praze.