Kličkovala jsem na kole mezi tanky
Věra Vozáková, roz. Popelková, se narodila 30. září 1935 v Předmostí u Přerova. Její otec prodával kůže, matka byla v domácnosti. Starší bratr Lubomír Popelka byl na konci druhé světové války totálně nasazen, podařilo se mu ale uprchnout a přidal se k partyzánům. V květnu 1945 se triumfálně vrátil domů s osvobozeneckými vojsky. Věra Vozáková studovala na osmiletém gymnáziu v Přerově, po reformě Zdeňka Nejedlého v roce 1948 se však musela vrátit na měšťanku a poté nastoupila na obchodní akademii. Po maturitě pracovala v podniku Meopta. V srpnu 1968 se její bratr Lubomír, který byl tehdy redaktorem ČST v Brně, podílel na ilegálním televizním vysílání z Kojálu u Vyškova, po obsazení brněnské televize sovětskými okupanty. S nástupem normalizace byl za to vyhozen z televize a směl pracovat v nekvalifikované profesi. Věra Vozáková normalizačními prověrkami prošla, kvůli bratrovi jí však byl znemožněn další postup. Na konci 80. let byla kvůli psychickým problémům hospitalizována na psychiatrii. S manželem vychovala dva syny, v době natáčení (2023) žila v Domově Alfreda Skeneho pro seniory v Pavlovicích u Přerova.