Nemám rád filmy, které popisují komunismus jako srandu
Tomáš Vydra se narodil 23. února 1960 v Praze. Bratrem jeho babičky Ludmily Vydrové byl Václav Novák, v jehož bytě se ihned po provedení atentátu na Reinharda Heydricha ukryl zraněný Jan Kubiš. Rodina Novákova zahynula v Mauthausenu; pamětníkovu babičku před zatčením zachránil statečný četník v Nebuželech, který před gestapem utajil její příbuzenský vztah k Novákovým. Tomáš Vydra žil v letech 1969 až 1973 v Ghaně, kde jeho otec Emil Vydra přednášel na univerzitě v Kumasi. Když mu vypršel kontrakt od Polytechny, otec se rozhodl zůstat v emigraci a sehnal si práci v Holandsku. Tomáš se však za každou cenu chtěl kvůli prarodičům vrátit do Československa. Po návratu v červnu 1973 celá rodina skončila ve vyšetřovací vazbě, z níž ji propustili až těsně před Vánocemi. Tehdy třináctiletého Tomáše tento půlroční pobyt ve vazbě poznamenal natolik, že se z něho stal celoživotní rebel. Odmítal se učit, sbíral hudbu západních interpretů a chodil na nedělní ilegální burzy desek. Vedle muziky byl jeho velkou vášní tenis, kterému se nakonec začal věnovat profesionálně. Jako trenér Sparty vpustil 25. a 26. listopadu 1989 do vnitřního zázemí stadionu Václava Havla s jeho přáteli a spolupracovníky, aby se v klidu mohli připravit na manifestace na Letenské pláni. Na začátku devadesátých let začal vysílat pořad Staré poledne na Radiu 1, kde představoval posluchačům hudbu, která se za komunistů poslouchat nesměla, ale kterou už dnes nikdo nepouští. V době natáčení (2024) žil v Praze a stále se aktivně věnoval tenisu a vysílání svého hudebního pořadu.