„Nebyl jsem internován, byli jsme doma, ale prakticky to byl koncentrák. Nedalo se to porovnat s poměry v Československu, v každém člověku tam viděli Němci nepřítele. Podle toho se chovali. Když přišli k vám, oni byli páni, my kmáni. Měli jsme tam hejno hus, tak je pochytali a na závěr zašli do stáje a sebrali nám dva koně… Člověk nesměl ani mrknout.“
„Přišli jsme do Vsetína 4. května a tam nás zastihlo pražské povstání, které jsme strašně těžce nesli. Poněvadž Praha volala o pomoc a my jsme měli vojáky, měli jsme zbraně, měli jsme všechno a nemohli jsme pomoct. V té době náš armádní sbor čítal kolem padesáti tisíc vojáků.“
„Vyrazili jsme. Ušli jsme od baterie necelých 600 metrů, možná víc, a najednou ze dvou stran kulometná palba. Byl mírný sněhový poprašek, tak jsme byli nosama v té půdě. Když před vámi ty kulky začnou nadzvedávat ten písek, tak máte strach. Promítne se vám celý život. I mladý život.“
„V městečku Hošča, které bylo asi dva kilometry od nás, bylo veškeré židovské obyvatelstvo zlikvidováno prakticky v jeden den. Byly tam vyhloubeny hromadné hroby a to obyvatelstvo tam bylo povražděno. Němci se chovali velmi špatně.“
„Jednoho dne se před naší pozorovatelnou objevil německý odstřelovač. Seděl jsem a díval se do dalekohledu po celém úseku našeho pásma pozorování a v jednu chvíli průzorem přilétla kulka, prolétla mi vedle ucha a zaryla se za mnou do trámu. Instinktivně jsem sklopil dalekohled, dal hlavu mezi kolena a vzápětí nad mou hlavou třískla další kulka.“
Podplukovník v. v. Josef Zelený se narodil 1. března 1921 v Polsku do zemědělské rodiny volyňských Čechů. Po vypuknutí druhé světové války se učástnil partyzánského odboje. Roku 1944 se stal členem československé armády. Po absolvování výcviku sloužil nejprve u protiletecké obrany, posléze se stal důstojníkem u dělostřelectva, se kterým se zúčastnil karpatsko-dukelské operace a bitvy u Jasla. Zde byl zraněn fosforovými střepinami. Během května 1945 se se svojí jednotkou nacházel již na území Moravy. Po válce se usadil v Českoslovenku. Zde se přihlásil do armády, jejímž příslušníkem byl až do odchodu do penze. Josef Zelený zemřel 4. října 2013.
