Václav Zumr

„Já jsem byl raněný tady do ruky, ještě tu je od granátu střepina. Potom mně jí Rus, nějaký primář, vyndal. Tady mně šla, tak mně ji vyndali. A když mi ji vyndali, tak jsem byl v nemocnici, už nevím, jak dlouho.“

„Živé maso, tak to mně museli vždycky vydloubat. Tak jsem tam musel být, dokud to trochu nevyléčili. Potom, když to vyléčili, tak jsem šel domů.“

„Taky že přijdou k nám do vesnice a že budou mladé lidi chytat [a brát] s sebou. Tak my jsme utíkali do rokle a mě chytili, zmlátili mě, měli samopal, tak každý [měl] samopal u [mé] hlavy. Byli na koních a stříleli vedle mě. Měli třeba takhle položený automat a stříleli. Přihnali mě tak domů, a když mě dali domů, tak jsem byl celý zmlácený. To mě mlátili karabáči po hlavě a [všude], kde mohli [mlátit].“

„My jsme taky byli s koňmi v lese pro dřevo, abychom si měli čím zatopit v baráku, kde jsme byli. Museli jsme jet jenom [tou cestou], kde nebyly miny. Přijeli jsme do lesa a z lesa ten vozka jel, to byla taková cesta lesní, a najel na minu. Tak to odnesl jeden kůň a jeden voják, myslím. To bylo vidět, že už tam jel někdo s vozy, po stromech byla střeva a všechno možné bylo po stromech rozstřílené.“