Do protektorátu utekla ukrytá pod dekou
Marie Hofbauerová, roz. Hermanová, se narodila 26. ledna 1927 ve Starém Hobzí do české rodiny. Po záboru pohraničí v důsledku mnichovského diktátu na podzim roku 1938 rodiče optovali pro československé občanství, ale odmítli se ze vsi, která se stala součástí německého záboru, vystěhovat. Děti musely navštěvovat německou školu, kde řídící učitel české děti terorizoval. V roce 1941 se chtěla Marie vyučit švadlenou, ale jako Češce jí to nebylo umožněno. Chtěla se tedy vystěhovat do Prahy, ale nezískala propustku k překročení hranic. Nakonec ji ukrytou v koňském povoze propašoval soused, který na hranici předstíral, že se mu splašily koně. Konec války Marii zastihl ve Zvánovicích východně od Prahy. Do Starého Hobzí se vrátila v červnu 1945 a zažila ještě druhou vlnu divokého odsunu, během kterého byla do lesů za hranici vyhnána i její sestřenice, jejíž manžel se za války přihlásil k německé národnosti. Mariini rodiče jim následně až na státní hranici pašovali potraviny pro překonání nejtěžšího období. Po válce se Marie vdala a po roce 1948 pracovala v místním jednotném zemědělském družstvu (JZD). Po pracovním úrazu v 60. letech nastoupila jako švadlena v podniku Otavan v Dačicích, kde zůstala až do svého odchodu do penze v roce 1983.