PhDr. Jana Kučerová

* 1940

  • „Když Vokrouhlickýho vyrazili, tak tam přišel mladej Jakeš. A ten jako to tam začal všechno dávat dohromady. A já jsem říkala: ‚Jo tak ale to se mnou nepočítejte, jako.‘ A tam jsem říkala: ‚Můj otec by si to nepřál určitě.‘ Hotovo. No tak mě vylili, samozřejmě, že jo.“

  • „On se vracel z Prahy a někdo mu volal: ‚Hele, zmizni. Ví se o tobě, že máte jako, že je to nebezpečný tědkom.‘ A táta se sebral a jel do Pelhřimova. Prostě utíkal tady, no, jak se to jmenuje… Přes Sezimovo Ústí, že, a tam v lese. A mamka poslala za ním, aby měl ňáký jídlo s sebou, tu dívku naši z Pavlova, co se zaučovala u nás, aby uměla vařit atd. No a ona tam vystoupila v Planý, myslím, z vlaku. A táta vystoupil, byl večer, že jo, zpoza stromu a převzal to od ní. ‚Neviděl jsem tě, nic nevíš, nic.‘ A jel do toho Pelhřimova, kde mu kamarád, byl jako primář, Piťha, tak ho odoperovali. Druhej den přijeli, ještě ležel, teda. Ještě budu mít fotku, jak leží na nemocniční posteli. A že se neví, jak dlouho. A oni si večer přijeli pro něj znovu, odvezli ho do Tábora.“

  • „‚Milá Emi, snad je to poslední vzkaz, který píšu. Pozdravuj ode mne obě děti ve vzpomínce na tátu, který vás měl vždycky rád. Ať jsou hodné a dělají svému jménu radost. A i když bych končil, budu dál žít ve vás. Líbá vás všechny, Sašinku, Janinu i Tebe, táta.‘ To je poslední, co jim dali. Takovejhle papírek prostě vyškubnutej z něčeho.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    V Táboře, 14.04.2022

    (audio)
    délka: 03:25:15
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Vždy jsem se řídila tím, jak by se asi zachoval táta

Jana Kučerová v roce 2022
Jana Kučerová v roce 2022
zdroj: Příběhy našich sousedů

Jana Kučerová se narodila 28. června 1940 v Táboře jako druhá dcera Ladislava a Emílie Poláčkových. Matka byla v domácnosti, otec pracoval jako tajemník krajského výboru Národního souručenství. Během Protektorátu Čechy a Morava se aktivně účastnil odbojové činnosti, za což byl dne 29. června 1942 popraven na táborském popravišti. Po válce se s matkou a sestrou přestěhovala do Prahy, kde vystudovala vyšší hospodářskou školu a později při zaměstnání Filozofickou fakultu UK. Pracovala v Mezinárodním svazu studentstva, na světové výstavě EXPO v Japonsku, v hotelu Intercontinental či ve Správě Pražského hradu. Nikdy nevstoupila do KSČ. S manželem Milanem Kučerou měla syna a dceru. Před pár lety ovdověla. Stále hodně cestuje a má bohatý společenský život. Pravidelně jezdí do Tábora připomínat si osudy své rodiny.