My, Chorvati, se tak jednoduše neztratíme
Josef Lawitschka se narodil 31. ledna 1933 ve Frélichově v rodině moravských Chorvatů. V rodině se mluvilo chorvatsky, výuku ve škole absolvoval nejprve v němčině a po válce v češtině. Už jako malý kluk se hodně zajímal o dění ve vesnici, o její obyvatele a jejich příběhy. V roce 1948 rodina utekla do Rakouska, Josef Lawitschka se usadil ve Vídni. Dlouhá léta pracoval jako řezník, v důchodovém věku se vrátil ke svým kořenům a s velkým elánem se podílel na dokumentaci kultury moravských Chorvatů a také na organizování různých aktivit, které menšinu představují veřejnosti. Je jedním z nejlepších znalců díla Othmara Ruzicky, malíře, který ve svém díle podrobně zmapoval život v moravskochorvatské vesnici v první polovině 20. století. On sám napsal knihu Lipo naše selo (Naše pěkná vesnice), v níž sepsal svém vzpomínky na dětství ve Frélichově.