Emil Lupač

* 1935

  • "Můžeš mít ten javor jakýkoli, smrk jakýkoli, ale záleží, jak to ten houslař vyhobluje a jak to nechá silné. To je všecko na jeho vůli a na jeho odhadu. Když má desky zevnitř i svrchu vypracované, tak začal dávat luby. To znamená, mezi deskami vzniká potom ta krabice. Luby se nakrátí, ohnou a dostanou ještě ke kraji, aby měly na čem držet, tzv. olubení. To se přiklíží na luby, zahobluje se to pěkně, aby to sedělo, a přiklíží se to na spodní desku. A když to tam je, tak ještě přijdou do těch céček, do těch konců takové malé rožky. Ty se tam napasují, zaklíží, zpevní to a ta krabice potom drží dobře. Dole špalky, nahoru se potom nacpe krk a dole se dává ten malý špuntík, který drží struník. Tam se potom natáhnou struny."

  • "To samé se dělalo s vrchní. Akorát byl rozdíl v tom, že vrchní deska se musela nakreslit efa. Když bylo vypracováno, tak se tam nakreslila efa, efové otvory, ty se vyřezaly lupínkovou pilkou a ručně vyřezaly. A nakonec se dělalo žebro. To znamená, že to byl basový trámec, který držel jednu stranu desky a druhou stranu, jak byla ta nožka nahoře, kobylka, tak ta jedna kobylka byla na tom basovém trámci a druhá kobylka byla blízko vevnitř, to byla duše nástroje. A s tou duší se to potom všechno dokončovalo, jak to hraje, jestli to je dole moc silné, tak se muselo ubrat. To se s tou dušičkou pohnulo, a to byste ani nevěřili, jaký to mělo vliv na zvuk! Buď šly do výšky vrchní struny, anebo šly do výšky spodní struny. A teď se to muselo udělat tak, aby to souhlasilo. Aby nevynikaly spodky a nebyly na tom špatně vršky. A to byl ten kumšt toho houslaře, jak to vyladil."

  • "Tak vy chcete vědět, jak se ty nástroje postaví. To znamená, dostanu materiál, ohobluji ho na hoblovce, aby byl spodek rovný, nakreslím model, na pásové pile si to vyříznu. Dřív jsme to museli řezat lupínkovou pilkou, protože jsme neměli pilu, a když tohleto bylo hotové, tak se vzalo dláto, odlabalo se to, klenba zůstala vysoká 15–16 mm vprostředku a do krajů to byly 2–4 mm. Po vydlabání se vzal hoblíček, vyhoblovalo se to, a když to bylo trošku čisté, tak zbytek se vyškrábal plechovou škrabkou. To byl plech, z jedné strany zabroušený a pak obtažený takovým obtahovákem, ciklinkou. Aby pěkně brala, tak se ten plíšek pěkně ohnul a vyškrábalo se to, vyčistilo. To bylo zevnitř. Svrchu to samé. Vyhoblovat, vydlabat, ohoblovat, pěkně dlátkem udělat rantlík, aby to bylo pěkně vyhoupnuté. To se všechno dělalo ručně. A nakonec se to zase seškrabalo, vyčistilo a byla spodní deska hotová."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Cheb, 20.05.2024

    (audio)
    délka: 01:44:50
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Dobří lidi jsou všude

Emil Lupač v dílně při výrobě hudebního nástroje
Emil Lupač v dílně při výrobě hudebního nástroje
zdroj: archiv pamětníka

Emil Lupač se narodil 4. října 1935 v Horní Myslové u Telče. Pochází ze sedmi sourozenců. Otec Antonín Lupač měl na okraji obce drobnou zemědělskou usedlost, na které pracoval společně s matkou Marií. Emil Lupač se už v předškolním věku naučil hrát na heligonku. Po válce se jeho bratři a sestry rozprchli do světa, jen pro nejmladšího Emila nebylo nikde místo. Zkoušel to v masně v Krahulčí nebo v cukrárně v Telči. Nakonec jej osud zavál až do vzdálených Lubů u Chebu. Tam se vyučil houslařem a jako nejlepší žák pokračoval v mistrovském studiu. K tomu hrál na heligonku, housle, klarinet a saxofon. S kapelou hrával na zábavách dixielandy, Glenna Millera, ale i lidové písničky. Díky hudebnímu nadání strávil vojenskou službu jako člen Vojenské dechové hudby v Milovicích. Po návratu z vojny se v Lubech zamiloval do Elfrídy Sandnerové, české Němky. Její rodina byla během odsunu vrácena z nádraží, aby nově příchozím dosídlencům v Lubech předávala houslařské řemeslo. Prožili spolu láskyplný život, vychovali tři dcery. Pamětník si po sametové revoluci založil vlastní houslařskou dílnu. Dál ochotně a s radostí předává mistrovské řemeslo. V houslařské tradici pokračuje velice úspěšně jeho zeť Tomáš Skála i vnuk Tomáš Skála ml. V roce 2024 žil Emil Lupač v Lubech.