Mého nevlastního bratrance Míru táhli po zemi, ale on nikoho neudal
Stáhnout obrázek
Jarmila Mašková se narodila 30. listopadu 1933 ve Staré Pasečnici Karolině Jílkové, rozené Langmaierové, a Jakubu Jílkovi. Oba rodiče byli katolíci a k víře vedli i své děti. Maminka se starala o pět dětí a menší hospodářství, tatínek pracoval u dráhy. Když se schylovalo k válce a přišel rok 1938, byla vyhlášena mobilizace. Rodina se tak v září 1938 musela vystěhovat do Dolan u Plzně. Po necelém měsíci se mohla vrátit domů. Vytvořily se Sudety a Pasečnice byla první tamější vesnicí, která do nich nebyla zabrána. Jarmila Mašková pokračovala ve studiích dvoutřídky v Pasečnici. Jako malí chodili sbírat borůvky do lesa v Babylonu, poblíž hotelu Praha, odkud na ně pokřikovala mládež Hitlerjugend. Na jaře 1945 u nich přenocovali pražští studenti utíkající z bombardovaného Norimberka. Jarmila Mašková zažila jako malé děvče také nálety hloubkařů. Ke konci války si místní vyřizovali účty s jejím nevlastním bratrancem Miroslavem, prý ale nikoho za mletí mouky načerno neudal. Spolu s dalšími obyvateli Pasečnice vítala osvobozující americké vojáky. Po vychození měšťanské školy pamětnice pracovala v Pragoděvu v Domažlicích. Dne 3. dubna 1954 se provdala za Františka Maška z Mohelnice, narodily se jim dcery Alena a Jaroslava. Manžel byl do roku 1968 předsedou JZD v Mohelnici, ona sama v JZD třináct let pracovala. Byla také členkou Komunistické strany Československa, zvolili ji do Národního výboru v Mohelnici. Poté byla zaměstnána jako švadlena v textilním závodě Šumavan v Nepomuku, kde šila oblečení pro Sovětský svaz. Pak pracovala na pozici vedoucí objednávkové kanceláře ve společnosti Uhelné sklady Plzeň. V době natáčení (2024) žila v DPS Nepomuk.
