Divoké Sudety
Rudolf Reinold se narodil v roce 1931 v obci Vlčice (německy Wildschütz) na Jesenicku. Stejně jako většina obyvatel obce i okolního kraje se i jeho rodiče hlásili k německé národnosti. Jako malý chlapec zažil v době předmnichovské krize vyhnání českých četníků z Vlčic a během všeobecné mobilizace také evakuaci německých obyvatel. Během války se Rudolf denně setkával se zajatými francouzskými vojáky, kteří byli internováni v jednom ze sousedních domů, zažil také popravu dvou nuceně nasazených Poláků, kteří v rámci boje proti nacismu úmyslně zapálili místní velkostatek. V květnu 1945 se pro změnu stal svědkem znásilnění místních žen osvobozujícími sovětskými vojáky. Kvůli těžce nemocné sestře nebyla jeho rodina po válce zařazena do odsunu Němců. Několik týdnů ale strávila ve sběrném táboře Muna Mikulovice. Rodina se pak vrátila zpět do Vlčic, kde Rudolf Reinold pracoval v místním pastvinářském družstvu později přeměněném na státní statek. V 50. letech do statku přibyla skupina mladíků, které jako syny „kulaků“ vyloučili ze středních zemědělských škol a poslali na práci právě do pohraničních Vlčic. Později se Rudolf Reinold oženil s Němkou Alžbětou Böhmovou, jejíž rodině se též poválečný odsun vyhnul, a přestěhoval se za ní do Kobylé nad Vidnavkou, kde žijí i dnes. Pamětníkova matka a sestra v šedesátých letech odešly do německého Norimberku.