Velcí psi se navzájem nekoušou
Stáhnout obrázek
Elfriede Richterová, dívčím příjmením Spillerová, se narodila 11. prosince 1921 jako druhé z deseti dětí rodičům německé národnosti v dnes již zaniklé osadě Adamov (německy Adamsthal). Rodina v osadě, stojící v údolí potoka Telčavy na rozhraní pohoří Kralický Sněžník a Rychlebské hory, vlastnila největší hospodářství s šestnácti hektary polností, k němuž patřil také hostinec s tanečním sálem. Za druhé světové války museli do wehrmachtu narukovat čtyři její bratři. Všichni přežili, ale domů se vrátil jen nejmladší z nich - sedmnáctiletý Otto. Ostatní tři skončili v zajateckých táborech a později ve Spolkové republice Německo. Bratr Josef se tam ale dostal až po několika letech zajetí v Sovětském svazu. Otec po válce strávil osm let ve vězení. Mimo jiné ho dle retribučních zákonů odsoudili za členství v NSDAP. Právě otcův pobyt ve vězení a z toho pramenící rozdělení rodiny se nejspíš stal důvodem, proč rodinu v roce 1946 nezařadili do odsunu Němců. Rodinu pak opakovaně stěhovali na různá místa. Jejich rodná osada, kde před válkou v šestadvaceti domech žilo stopadesát obyvatel, zanikla a dnes se jen s obtížemi dají rozeznat základy některých staveb. Přeci jen ale z osady něco zůstalo. Ve strmých svazích jsou v lese ukryté dva domy. Jde o bývalou hájenku lesního správce Schwarze a dům manželů Otto a Marie Kolbe, kteří ho před druhou světovou válkou obývali společně s čtrnácti dětmi. V roce 1955 se Elfrieda provdala za Čecha Jana Richtera. O devět let později její rodiče i sourozenci dostali povolení k odchodu do Spolkové republiky Německo. Zůstala jen pamětnice a její sestra Hermine. V roce 2017 žila Elfriede Richterová v Ostružně.
