Ze školy jsem musela chodit příkopem
Edeltraud Slabáková, za svobodna Molzerová, se narodila 26. ledna 1940 v Oskavě rodičům německé národnosti. Půl roku po jejím příchodu na svět musel otec Karel Molzer, pracující jako barvířský mistr v místním textilním podniku, narukovat do wehrmachtu. Zúčastnil se pak bojů v Nizozemí, v Sovětském svazu při tažení na Moskvu a bojů ve Francii po vylodění Spojenců v Normandii. Tam také utrpěl těžké zranění, které ho připravilo o ledvinu a část jater. Po několikaměsíčním pobytu v nemocnici se v březnu 1945 vrátil domů. Kvůli otcově pracovní odbornosti rodinu v roce 1946 nezařadili do odsunu Němců. Rodiče tehdy přišli o většinu přátel a známých, a tak na úřadech několikrát žádali o dodatečný odchod do Německa. Jenže vždy přišlo zamítavé stanovisko z důvodu otcova zaměstnání. Pro německou národnost pamětnici některé děti šikanovaly ve škole a v obci dostala záporný posudek ke studiu ekonomické školy. V patnácti letech proto nastoupila do zaměstnání v Moravolenu Šumperk. V roce 1960 se provdala za Miroslava Slabáka, s nímž měla později dcery Ivu, Miroslavu a Petru. Následně se rodina přestěhovala do Zábřehu, kde pamětnice až do odchodu do penze pracovala jako šička v TKG Zábřeh. V roce 2018 žila stále v Zábřehu.