„Němečtí vojáci hodili tu talířovou minu a tam byla paní zraněná. A malej kluk tam ležel mrtvej. A tak tam paní Dušková ještě s paní domácí pro tu paní šly a zatáhly ji do baráku a položily ji na nějakou deku. A ta paní nám tam potom zemřela. A ta byla tady někde od Krnova nebo tak.“
„On vždycky dostal předvolání do Lanškrouna. Ta Nová Ves patřila nějak do Lanškrouna pod vojenskou správu. On tam zkrátka nejel, protože z Norimberku do Lanškrouna to bylo daleko. A potom dostal předvolání v Norimberku a on říkal, že si myslel, že je ze smýšenýho manželství, že nemusí na vojnu, a proto tam nejel. Tam rozhodli, že když bydlí v Sudetech, že na tu vojnu musí. No tak byl pak vojákem a byl ve Francii a v Itálii a taky potom po válce šel z Itálie pěšky. On měl jenom jedno oko, jak byl v té Francii. My jsme si jako děti hráli s vápnem. Dali jsme nehašený vápno do láhví a nalili vodu. A to byly ty flašky, jak jsou s tím uzávěrem. To bylo dřív. Tam byla limonáda a to byl takový patentovaný uzávěr. A ona se ta láhev roztrhla. Ono to nebouchlo a bratr to vzal do ruky a tím, že s tím zahejbal, tak se to roztrhlo. A nám vlítlo to vařící vápno do obličeje. A tím měl bratr v tom oku jizvu. A jak byl ve Francii, tak dostal zánět duhovky, a tak mu museli to oko vzít, že by mu to napadlo i to druhý oko.“
„V osmatřicátým z toho Freikorpsu házeli nějaký granáty do toho finančního oddělení (celnice). To se střílelo a to víte, to jsme měli strach, co bude. Bylo to v noci. Jenom jsme to slyšeli.“ Otázka tazatele: „Zemřel tam někdo?“ H. Z.: „Snad ne. Ono se mluvilo, že tam byl ten jeden voják zraněnej a jeden financ přišel o oko, ale to nevím, to jenom, co se mluvilo.“
„Moje maminka na Hitlera úplně nadávala. Odjakživa. Ta ho úplně nenáviděla. Učitel ve škole nám říkal, že máme mít všude obrázek Hitlera. Nad oknem byl takovej malej obrázek, tak jsem tam nastrčila Hitlera. Ale maminka, jak jsem ho tam dala, tak ho zase rychle sundala. Ta hrozně nadávala na Hitlera.“
Hildegarda Zemanová, dívčím jménem Morávková, se narodila v roce 1926 v Nové Vsi (něm. Neudorf), která je dnes součástí Bartošovic v Orlických horách. Pochází z národnostně smíšeného manželství. Matka Anna byla Němka a otec Josef Čech. Oba rodiče měli kvůli své národnosti značné problémy. Otec jako Čech v německém pohraničí na konci třicátých let a během druhé světové války a matka jako Němka první roky po válce. Jejich dvěma dcerám a sestrám pamětnice padli manželé ve wehrmachtu a jako Němky měly být odsunuty do Německa. Nakonec díky českému otci zůstaly, ale přišly o většinu majetku. Bratr Josef zase musel za války narukovat do wehrmachtu a jako sanitář se zúčastnil bojů ve Francii a Itálii. V květnu 1945 byla rodina v Nové Vsi svědkem tzv. národního soudu, který během velmi krátké doby odsoudil nejméně jedenáct obyvatel obce k smrti. Hildegarda Zemanová po škole za války absolvovala povinný rok v zemědělství na hospodářství v Českých Petrovicích a potom pracovala v obchodě v Králikách. V roce 1950 se vdala za Čecha Josefa Zemana a zůstala v Králíkách.
