V Jižní Koreji s námi „empíci“ chodili i na záchod
František Ambrož se narodil 8. července 1932 v Poněšicích v jižních Čechách do rodiny vesnického kováře. Vyučil se v oboru rukavičkář. V roce 1951 se oženil a narodila se jim dcera Věra. František Ambrož musel absolvovat základní vojenskou službu a v roce 1952 nastoupil k posádce v pražských Bohnicích. Prošel radiotelegrafickým výcvikem a jako radista byl v dubnu 1954 poslán s druhou československou skupinou do Koreje. Československo bylo jedním z členů Dozorčí komise neutrálních států (DKNS), která měla dohlížet na dodržování mírových smluv po ukončení tříleté války mezi Korejskou lidově demokratickou republikou (KLDR) a Jižní Koreou. Díky tomu, že měl František Ambrož v Československu rodinné závazky, a riziko jeho emigrace tak bylo minimální, byl poslán do jižní části Koreje, kterou kontrolovala americká armáda. Původně plánovaná půlroční mise se však protáhla na rok a František Ambrož se vrátil až v dubnu 1955. Zůstal pak sloužit v armádě na pozici radiotelegrafisty. Manželství roční odluku nevydrželo a Ambrožovi se rozvedli. Pamětník se znovu oženil a se Zdeňkou Shánělovou se jim v roce 1956 narodil syn Zdeněk. František Ambrož sloužil u vojenské posádky v Mimoni, ale po příchodu sovětských okupačních vojsk se s jednotkou museli přemístit do Hradce Králové. V roce 1991 odtud odešel do důchodu. V roce 2024 žil u syna ve Skalici, nedaleko Hradce Králové.