Pro spolužačku si přišlo gestapo rovnou do třídy
Jitka Čampulová, rozená Pivcová, se narodila 6. října 1926 ve Starém Městě pod Landštejnem do rodiny Václava Pivce, vrchního respicienta finanční stráže, a jeho ženy Boženy, rozené Šťastné. Oba rodiče pocházeli z Deštné u Jindřichova Hradce a seznámili se poté, co se Václav Pivec v roce 1920 vrátil jako legionář z Ruska. Jitka měla mladšího bratra Jiřího. Rodina se před válkou několikrát stěhovala kvůli otcovu zaměstnání. Před válkou žili ve Starém Městě pod Landštejnem, v Schönwaldu, Aši a v Kaplici, odkud prchli v roce 1938, po záboru pohraničí, do Soběslavi. Za války pamětnice navštěvovala obchodní akademii v Táboře a stala se svědkem toho, jak gestapo přišlo do třídy pro spolužačku Irenu Hešovou, jejíž rodiče za heydrichiády popravili v Mauthausenu. Popraveni byli též tři zdejší učitelé a ředitel. Její školní docházku ukončily předčasně nucené práce celého ročníku. V letech 1943–1945 byla pracovně nasazená v soběslavské továrně na výrobu šicích strojů Lada. Po válce se rodina vrátila do Kaplice, kde se Jitka Čampulová stala svědkem odsunu německého obyvatelstva. V roce 1950 se vdala za Záboje Čampulu, který byl vyloučen z právnické fakulty pro podporu prezidenta Edvarda Beneše v únoru 1948. Pracovala celý život jako úřednice, žila rodinným životem a politice nevěnovala velkou pozornost. Nikdy nevstoupila do KSČ a neúčastnila se žádných politicky motivovaných akcí. Vychovala dvě děti a v roce 2023 žila v Kaplici.