Tisíc metrů pod zemí
Stáhnout obrázek
Jan Hradecký se narodil 6. prosince 1947 v příhraniční osadě Hraničná-Markhausen na Sokolovsku. Tam však rodina dlouho nezůstala. Po nástupu komunistů k moci byl zrušen volný pohyb československých občanů přes hranice, pasy bez výjezdní doložky pozbyly platnosti. Bylo vyhlášeno hraniční pásmo. Noví obyvatelé obce Hraničná museli opět odejít. V roce 1955 byla z rozhodnutí vlády obec a přilehlé samoty srovnána se zemí. Jan Hradecký s rodiči se přestěhovali do Kraslic. Pamětníkův otec Jan Hradecký zde pracoval jako příslušník SNB. Maminka Marie, rozená Mullerová, byla vyučená švadlena. Sen o vlastním krejčovském salonu pohřbil únor 1948. Uplatnění našla v nedaleké sklárně na ploché a zrcadlové sklo Oloví, kde se starala o značení technického vybavení sklárny. Jan Hradecký se vyučil horníkem. Po splnění povinné vojenské služby u ženistů v Bohosudově pracoval až do důchodu jako horník. Většinu času fáral na šachtě Marie Majerové, posledním hlubinném dole na hnědé uhlí na Sokolovsku. Horníkem byl už pamětníkův děda Jan, který zažil výbuch na Dole Nelson v roce 1936 i následné stávky horníků v Mostě a Duchcově. Jan Hradecký se aktivně zajímá o historii místa, které je již celých sedmdesát sedm let jeho domovem. Kraslice jsou obec s typickou historií města na rozhraní. Od vzedmutí nacionalismu českých Němců ve třicátých letech přes uzurpování českého pohraničí Hitlerem, osvobození oblasti americkou armádou v roce 1945 až po nešťastný poválečný vývoj se všemi křivdami velkých i malých dějin, k nimž další desítky let docházelo. Tisíc metrů pod zemí se zatím dolovalo hnědé uhlí. Jan Hradecký fáral třiatřicet let. Naposledy 21. prosince 2002, kdy odešel do důchodu. V roce 2024 žil v Kraslicích. Příběh pamětníka zaznamenán díky dotaci města Kraslice.
