Návrat do rodného mlýna
Annemarie Kist se narodila 3. dubna 1933 ve mlýně ve Stráži nad Ohří jako nejstarší ze tří dětí místního mlynáře. Ve Stráži chodila Annemarie čtyři roky do obecné německé školy, později dojížděla vlakem na gymnázium v Kadani. Otec Franz Glaser sloužil necelé dva roky ve wehrmachtu, ale většinu války pracoval ve mlýně. V roce 1945 zažila Annemarie vlny uprchlíků z bombardovaných německých měst, také pochod smrti vězňů z koncentračního tábora a nakonec divoké vyhnání vlastní rodiny. Nesměli si sbalit téměř nic, otec byl zatčen a zbytek rodiny odvezli do tábora v Prunéřově. Tam v bývalé montážní hale leteckých závodů strávili několik týdnů, než je v povozech odvezli na saskou hranici, odtud vlakem do Chemnitz. Otec uprchl z nucených prací, sešel se s rodinou a postupně si opět vybudoval ve východním Německu mlýn. Když jim ho v roce 1951 vyvlastnili, otec uprchl do západního Německa. Matka s dětmi a s babičkou zůstala v NDR, rodiče se později rozvedli. Annemarie se stala učitelkou, studovala v Postupimi i dálkově. V roce 1957 se vdala. Do Československa jezdila často, zejména do Prahy k tetě. Je ráda, že se její rodný mlýn opravuje a že rozhovor pro Paměť národa mohla dát přímo v něm.