Zdeněk Pukovec

* 1946

  • „Když šel bratr Bedřich na vojnu, dostal se do armádního souboru na Slovensku v Martině. Dostal se sice do orchestru, ale byli tam známí herci jako Kvietik a Vlado Müller a tak dále. Vyprávěl, že hráli Jánošíka někde na vesnici na Slovensku, někde v polích v amfiteátru. Slovenští horalé se na představení přišli podívat a hráli, hráli, až měli Jánošíka pověsit, tak diváci vstali ze sedadel, šli k jevišti – a že Jánošíka popravit nenechají. Hra skončila a herci marně vysvětlovali, že je to jen hra. Jánošíka stejně nenechali popravit a muselo skončit představení.“

  • „Doma jsme měli klarinet, tak jsem na něj začal v šesté třídě trošku dudlat. Šlo mi to velmi rychle. Na konci šesté třídy byla soutěž tvořivosti mládeže. Tam jsem se dostal do okresního kola, do krajského a nakonec do Bratislavy do celostátního kola. Vyhrál jsem první cenu. Získal jsem ve škole diplom. Ale cvičil jsem dál a přišla kolektivizace a pozval si mě tajemník národního výboru v Příboře, nějaký Váňa, a říká: ‚Brácha nám utekl, ale ty už nám neutečeš. Víme, že umíš hrát, ale dělnická třída potřebuje chleba a máslo. Budeš muset zůstat v zemědělství. Musí být pracovní síla zajištěna.‘“

  • „Otec musel statek přebrat – a tak hospodařil pár let. V roce 1958 se zakládalo JZD. To začaly naše útrapy. Kontingenty byly tak vysoké, že se to kolikrát ani na poli neurodilo. Všelijak se to muselo řešit. Táta měl motorku Jawa Robot, a když nesplnil dodávku, například vajíček, nebo se neurodilo na poli, tak přišel policajt a motorku zabavil. Motorka pak stála na radnici do doby, než to nějakým způsobem zaplatil. Naštěstí jsme měli takové sousedy, kteří nám pomáhali. Paní, jmenovala se Riegrová, po matčině smrti nám i vařila, prala a starala se o nás. Když byly pokuty za neodvedené dodávky, tak to její manžel zaplatil. Motorka se pak vrátila zpět.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Ostrava, 18.08.2022

    (audio)
    délka: 01:36:07
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Moravskoslezský kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Od práce v dole jej zachránilo hudební nadání

Zdeněk Pukovec, 1961
Zdeněk Pukovec, 1961
zdroj: Archiv pamětníka

Zdeněk Pukovec se narodil 18. listopadu 1946 v Příboře na Novojičínsku. Otec Bedřich Pukovec, stejně jako ostatní muži z rodiny, byl amatérský hudebník a vystupoval společně s orelskou hudbou. Obživu nalezli v malé pekárně, kterou v Příboře postavil už Zdeňkův dědeček. V roce 1950 musel otec převzít statek po svém tchánovi Josefu Štivarovi, když se jeho syn – letec RAF – vzdal rodinného majetku. V roce 1951 zemřela Zdeňkova matka a zanechala manžela se čtyřmi syny samotného. Zdeněk byl po vzoru svých starších bratrů hudební samouk a začal hrát na klarinet. Pro záporný postoj otce k socializaci vesnice mu však nebylo umožněno studovat vysněnou konzervatoř. Nakonec ji ale přece absolvoval a zaměstnání získal v Janáčkově filharmonii v Ostravě. Zde pracoval ještě v době rozhovoru v roce 2022 a žil stále s manželkou v Příboře.