Když se pro dřevorubce stane Šumava domovem
Ivo Stehlík se narodil 1. dubna 1963 v Novém Městě na Moravě, vyrostl ve Žďáru nad Sázavou. Jeho otec Jaroslav byl strojní inženýr, celý život pracoval ve Žďasu (Žďárských strojírnách a slévárnách). Pamětníkův děda Alois vyráběl „zlatičky“ pro zlacení knih, dodnes známé jako „stehlíkovky“. Matka Marie se narodila v Hradci u Ledče nad Sázavou, statek komunisté jejím rodičům zabavili. Ivo Stehlík vystudoval ostravskou Vysokou školu báňskou, obor geologie. Po škole krátce pracoval v Ústavu nerostných surovin v Kutné Hoře, pak nastoupil na vojnu do raketové základny u Dobříše. V roce 1988 se přestěhoval za manželkou Jitkou do Volar a začal pracovat jako dřevorubec. Ve Volarech se seznámil s místními oponenty komunistického režimu Miroslavem Crhou a dvojčaty Františkem a Ondřejem Klišíkovými. V prachatickém lesním závodě zakládal a vedl Občanské fórum. Po prvních svobodných volbách byl místostarostou Volar, pomáhal při prosazení vzniku Národního parku Šumava. Z radnice se vrátil znovu jako dřevorubec do lesa. V roce 1999 vydal svoje Dřevorubecké pohádky, přestal dělat dřevorubce a stal se nakladatelem a distributorem knih. Mimo jiné vydal též knihu rozhovorů, které vedl s příznivci národního parku, nazvanou Šumava domovem.