Jiří Zedníček

„Já si myslím, že použít olympiádu k vyjadřování jakýchkoliv politických názorů je špatně. Podívejte se, hodně se kolem toho hovořilo při olympiádě v Pekingu a před olympiádou v Pekingu. Ale olympijské hry jsou jediný prostor, kde mezi sebou soutěží sportovci z nejrůznějších politických zřízení, z jednotlivých zemí, a kde se spolu také setkávají. V olympijské vesnici to je neuvěřitelně mírumilovný prostor, kde vedle sebe sedí sportovci ze zemí, které jinak mezi sebou třeba válčí. A používat tento prostor k vyjadřování politických názorů je hrozně ošidné. Jestliže my tam budeme projevovat svoje politické názory, pak ale musíme připustit, že je budou projevovat ti, s jejichž názory hluboce nesouhlasíme. A rázem se to začne měnit ze sportovní soutěže na jakýsi souboj politických názorů. Já si myslím, že je dobře, že olympiáda je v tomto směru do té míry, do které to je, očištěná od politiky. Koneckonců, existovalo už od starověku něco jako olympijské příměří – v době, kdy se konaly olympijské hry, se neválčilo. Kéž by to tak bylo i dnes.“

„(Dostal jste se do situací, že by vás ten režim, nazývejme to tím režimem, ale byli to konkrétní lidi, vy jste byl v nějakém konkrétním svazu, že abyste mohl ten sport a tu reprezentaci vykonávat, že by po vás někdo chtěl nějaký přitakání, nějaký souhlas, vstup někam? Ať už proto, abyste mohl vycestovat.) „S vycestováním to nemělo nic společného. Já jsem hrál ten basket příliš dobře, než abych byl v tomhle směru zranitelný. A všichni špičkoví sportovci určitě dostávali nabídky, aby vstoupili do KSČ. Já jsem nebyl ani v KSČ, ani v SSM a nic se nestalo. V tomhle smyslu já si myslím, že daleko důležitější a cílem bylo vzbudit u některých lidí strach. A když ho zrovna nedostali, tak co, no tak nic.“