Z rodného domu nezůstal kámen na kameni, základy kostela jsme ale po revoluci odkryli
Emil Baierl se narodil 8. prosince 1933 v Uhlišti na Klatovsku (německy Kohlheim), vyrůstal v blízkých Flekách (Flecken) ve větším domě s hospodářstvím a ševcovskou dílnou. Ve Flekách se mluvilo pouze německy, stejně tak i v dnes zaniklé obci Červené Dřevo (Rothenbaum), kam chodil Emil do školy a kde stál poutní kostel Panny Marie Bolestné. Emil v něm na nedělních bohoslužbách občas ministroval, býval to spádový kostel i pro obyvatele blízkých bavorských vesnic. Emilův otec sloužil v československé armádě, před mobilizací v roce 1938 ale utekl přes hranice do Bavorska, proto se jako dezertér po válce do Československa vrátit nesměl. Roku 1939 narukoval do německé armády a padl do zajetí. Po konci druhé světové války začal Emil s matkou podobně jako řada sousedů systematicky pašovat věci na bavorskou stranu hranice - kvůli obavám z odsunu. Po nocích nakládali nejnutnější věci do pytlů a přenášeli je, dokud v listopadu 1945 nepřišla československá armáda. V březnu roku 1946 s matkou a mladším bratrem definitivně překročili hranici, bydleli v provizorních podmínkách ve chlévě, dokud se v roce 1948 neodstěhovali do Neukirchenu, kde se Emil vyučil ševcem. Emil zpoza hranice sledoval budování želené opony a likvidaci příhraničních obcí, do Čech se vrátil až po otevření hranic v roce 1989. Jeho první cesta vedla do Fleků k jejich domu, po kterém nezbylo než pár kamenů. Na místě zaniklé obce Červené Dřevo se Emilovi a dalším rodákům podle popela v hlíně podařilo rozpoznat místo někdejšího kostela, postupně odkryli celé základy, vystavěli obvodové zídky, obnovili náhrobní kameny na bývalém hřbitově a nechali na místě postavit pamětní desku.