Byli jsme sousedé, máme společné dějiny. Chtějme porozumění, jednejme spolu jako rovný s rovným
Oswald Kittel se narodil 14. června 1929 do německé rodiny v České Kamenici. V letech 1937-1938 bylo ve městě znát národnostní napětí, působili tam aktivisté Henleinovy strany, ve vzduchu byla hrozba války. Nově vybudovaná československá obranná linie vedla asi deset kilometrů od domu Kittelových, po Mnichovské dohodě se ale českoslovenští vojáci stáhli. Oswaldův otec patřil k těm nemnoha českým Němcům, kteří uposlechli výzvy československého státu k všeobecné mobilizaci. Vysloužil si tak nedůvěru svých německých nadřízených, po válce byla ale přesto rodina z Československa odsunuta. Oswald Kittel měl možnost vícekrát nahlédnout do blízkého tábora Rabštejn, který byl za války pobočkou KZ Flossenbürg a po válce sloužil k internaci německých funkcionářů. V posledních týdnech války Oswald jako ani ne šestnáctiletý narukoval a zúčastnil se posledních bojů na Mariánskolázeňsku, kde utrpěl zranění. Po krátkém pobytu v americkém zajetí doputoval v polovině května domů do Kamenice. O měsíc později byla rodina odsunuta do Saska, oblasti obsazené Rudou armádou, pozdější Německé demokratické republiky. U hranic vyhnanci přebývali několik týdnů a pořádali načerno výpravy přes hranici pro potraviny, Oswald byl při jedné málem zastřelen. Vyučený obuvník a studovaný specialista v oboru stavebnictví žil v tehdejší Německé demokratické republice (NDR). Rodnou Českou Kamenici navštívil po odsunu poprvé v roce 1964. Po pádu železné opony se angažuje v krajanských spolcích a prosazuje myšlenku vzájemného dialogu mezi Němci a Čechy.