Člověk se cítí svázán s rodným místem, ale za domov už ho po odsunu označit nelze
Stáhnout obrázek
Helmut Hempel se narodil 14. srpna 1938 v obci Uhelná (německy Kohlige, dnes součást Hrádku nad Nisou), která byla vzápětí po záboru Sudet administrativně přičleněna k blízkým Václavicím (Wenzige). Otec Erich pocházel ze Saska a navzdory tomu, že téměř celý život prožil v Čechách, měl německé občanství. Helmut ho v dětství téměř neznal, neboť otec již v roce 1939 narukoval a po válce se z amerického zajetí už do Čech nevracel. Do německé školy ve Václavicích začal Helmut chodit v září 1944, fungovala jenom do poloviny dubna 1945, kdy ji opustili téměř všichni. V Uhelné ztělesňovali blížící se kapitulaci stahující se němečtí vojáci, kteří z 5. na 6. května přenocovali u sousedů ve stodole, kterou ostřelovala sovětská stíhačka. Rudá armáda dorazila do Uhelné 8. května 1945. Po jejich brzkém odchodu nastoupili noví čeští „mocipáni“ a Hempelovi, jakožto rodina říšského Němce, museli do odsunu už 16. června 1945 mezi prvními. Šli pěšky celý den přes území nově posunutého Polska až do německé Žitavy (Zittau), po několika týdnech museli do dalšího transportu, tentokrát vlakem. Až do roku 1946 potom žili ve východoněmecké obci Pritschöna. Otec Erich se po propuštění z amerického zajetí za nimi pokusil do sovětské zóny dostat načerno, ale na hranicích ho zatkli a na tři dny byl zadržen. Úspěšnější byla nakonec matka, která v opačném směru s pomocí uplacené převaděčky v roce 1946 i s malým Helmutem překonala říčku dělící od sebe okupační zóny v Duryňsku poblíž města Fulda. Znovusjednocená rodina se nakonec usadila v bavorském Warmensteinachu, kde tehdy vznikalo sídelní a pracovní středisko pro jablonecké skláře, k nimž patřil i Helmutův strýc. V jeho firmě na bižuterii se později vyučil i Helmut, který se po krátkém studijním pobytu v Neugablonz (Nový Jablonec) do Warmensteinachu vrátil a nakonec firmu převzal. Oženil se v roce 1964 s dívkou taktéž odsunutou z Československa. Starší sestru Gertu, která kvůli známosti se svým budoucím českým manželem do odsunu nemusela, navštívil pan Hempl poprvé v roce 1966, navzdory jazykové bariéře dodnes udržuje s jejími dětmi kontakt.
