Unikali jsme jinam, veřejného života jsme se neúčastnili
Roman Karel, narozený 1. března 1964 v Rýmařově, vyrůstal v rodině Jiřího a Jarmily, za svobodna Sloukové. V době druhé obnovy navštěvoval v Rýmařově spolu se starším bratrem Jiřím skautský oddíl. Díky otci, učiteli dějepisu a českého jazyka a také archeologovi, se účastnil průzkumů v lokalitách středověké tvrze Hrádek a slovanského osídlení Podolského potoka. Od dětství ho zajímalo výtvarné umění a díky otcovu vlivu tíhl i k hudbě. Na gymnáziu spoluzaložil svou první kapelu Inventář. V dospívání ho formoval především vliv otce a strýce Bedřicha Karla, který se v době normalizace pohyboval v prostředí disentu a Demokratické iniciativy. Po maturitě na gymnáziu nastoupil v rýmařovském podniku Hedva a později přešel do Okálu, kde působil jako kontrolor jakosti. V 80. letech navštěvoval koncerty undergroundových kapel a ilegální výstavy v Uničově a na Sovinci. Krátce před revolucí s přáteli založil Klub amatérských výtvarníků (KAV). Roku 1989 se stal signatářem petice Několik vět. V prvních dnech sametové revoluce vstoupil v Rýmařově do Občanského fóra a stal se členem jeho koordinačního centra. V současnosti hraje na bicí v kapele Sibérija a podílí se na chodu rýmařovské galerie Octopus.